Tuesday, January 30, 2007

ČVUT FEL STM – náročný první semestr

Právě jsem úspěšně dokončil první semestr ve zbrusu novém studijním programu Softwarové technologie a management na ČVUT – Fakutě elektrotechnické. Chtěl bych se s vámi podělit o svoje dojmy z této školy a jednotlivých předmětů. Chtěl bych tak pomoci hlavně ještě nerozhodnutým zájemcům o studium informatiky v Praze a okolí.

Už na střední škole mě hodně zajímalo programování a počítače a těšil jsem se, že na vysoké škole konečně svoje dovednosti uplatním, rozvinu a stanu se odborníkem. Jenomže jakou školu vybrat? V Praze jsou čtyři hlavní možnosti – ČVUT FEL, MATFYZ, VŠE a zemědělka. Ani jedna z možností se mi nelíbila. Chtěl soustředit jenom na informatiku a ne na informatiku v rámci (elektrotechniky, matiky, ekonomie nebo zemědělství). Pak jsem ale víceméně náhodou narazil na informaci, že se na FElu otevírá nový studijní program zaměřený na software a bylo jasno.

Na FEL jsem se dostal bez přijímaček, podmínky byly docela mírné. Tenhle rok se to zpřísnilo, ale stejně zkoušky jsou prý hodně v pohodě. Zápis na mě působil dosti zmateně, tahle škola mě připadala hrozně velká a neosobní, ale to je asi dojem každého studenta co přijde na vysokou školu. Nejvíc mě naštvalo 7hodinové (!!!) čekání ve frontě na průkazku studenta. Pak ale začal semestr a začalo se mi tu líbit. Popíši teď jednotlivé předměty, které jsem v tomto semestru studoval:

Matematika 1: kreditově nejtěžší předmět, oblíbený strašák studentů. Ukázal se ale pravý opak. Na přednášky jsme měli naprosto skvělého docenta Habalu, který dokázal vše hrozně dobře vysvětlit a dokázal i udržet koncentraci studentů sem tam nějakým matematickým vtipem. Matematika nakonec byl jediný předmět, u kterého jsem se pravidelně zúčastňoval přednášek. Navíc učivo bylo jenom rozšíření matematiky střední školy, takže student gymnázia dokázal vklidu "držet krok". Na perfektně zpracovaných stránkách předmětu docent Habala zveřejňoval studijní materiály, vzorové písemky i příklady na procvičení, podle kterých se šlo všechno krásně a bezbolestně naučit. Trojku jsem měl zajištěnou už z bodů ze semestru, u zkouškové písemky jsem si to vylepšil na dvojku, k ústní jsem vůbec nemusel.

Elektrotechnika pro Informatiky: Tohle byl předmět, kterého se všichni nejvíc báli. Tento předmět tu je víceméně proto, abychom mohli říct, že jsme taky vystudovali elektrotechnickou fakultu. Je to takové povinné minimum, průřez učiva elektrotechniky na FELu. Na tento předmět bude ještě navazovat jeden předmět v dalším semestru a pak už se hardwarem víceméně nebudeme zabývat, takže myslím že to problém není. No takže protože jsme všichni softwaráři, naháněl nám tento předmět hrůzu. Na přednáškách jsme hráli CS, na cvičeních jsme simulovali elektrické obvody na počítačích, ale nikdo nechápal proč to takhle zrovna funguje. Předmět se ale nakonec ukázal jako jeden z nejlehčích, protože bylo zveřejněno 132 otázek na písemnou zkoušku, z nichž 20 bylo ve zkouškové písemce. A to už není problém se naučit…

Algoritmizace: Konečně pořádný „softwarářský“ předmět :)Měl být původně pojat jako výuka algoritmů teoreticky, ale nakonec se z toho vyvinula především výuka programovacího jazyka Java. Na začátku se totiž nepodařilo rozdělit studenty na začátečníky a pokročilé a musel se brát ohled na obě skupiny. Mě osobně praktičtější přístup vůbec nevadil, konečně jsem pochopil objektové programování a osvěžil si i zásady některých jednoduchých algoritmů. Důležité pro tento předmět bylo neflákat to v semestru, dostávaly se body za aktivitu ve cvičeních, za domácí úkoly, za test u PC a za semestrální práci. Jelikož už programovat umím, nebyl pro mě problém získat dostatek bodů a na zkoušku jsem vůbec nemusel, dostal jsem dokonce za 1.

Úvod do operačních systémů: Na tenhle předmět jsem se jako linuxový začátečník těšil, protože měl studenty seznámit hlavně s operačním systémem Unix. Myslím že skutečně splnil svůj účel, zjistil jsem jak Unix může být v určitých případech velmi užitečný. Protože jsme ale úplně nový studijní program, předmět byl trochu nedomyšlený. Na písemku bylo hrozně málo času a nesměly se používat počítače, což znamenalo učení se příkazů nazpaměť i s přepínači, což je jistě kravina. Hned při druhé písemce jsme už mohli používat jak počítače, tak libovolnou literaturu nebo poznámky. S poměrem náročnosti písemek na krátkou dobu jsme ale měli problém dál. Prakticky se to nedalo stihnout, pokud jste nebyli linuxový veteráni. Jeden spolužák si tedy stěžoval na fóru fakulty, my ostatní ho podpořili a garant předmětu nám napsal mail, že se s námi chce osobně sejít a problém řešit. Podařilo se nám časový limit zdvojnásobit a ještě byla zavedena náhradní písemka, kterou si student mohl napsat místo jedné písemky s nejmenším počtem bodů. Tento přístup mě velice příjemně překvapil, ukázalo se, že FEL není až tak neosobní škola…Jo jinak s novými podmínkami už také nebylo tak težké získat dostatek bodů a zkouška mi byla také odpuštěna…

Úvod do algebry: Tenhle předmět byl takový nenápadný, ale za to zákeřnější. Skoro nikdo to nechápal, na přednášky se nechodilo, na cvičení se jenom zíralo…Úvod do algebry pokrývá teorii Lineární algebry, což je taková hodně abstraktní matematika, bez viditelného praktického využití. Ke konci semestru jsme se i k praktickému využití trochu dostali, ale jenom letmo. Bohužel předmět byl zaměřen spíš teoreticky. Nestačilo se naučit, jak se počítají příklady, ale bylo nutné zvládat i definice a důkazy. Protože jsem se s tímto přístupem setkal poprvé, dalo mi to docela zabrat. Zkouška nešla získat ze semestru, na trojku bylo nutno polovina bodů ze zkouškové písemky. Tak 50% lidí písemku na první pokus nedalo, algebra je zkrátka v prvním semestru vyhazovací předmět. Já to naštěstí dal, ale na lepší známku než 3 jsem neměl nárok vzhledem k tomu, že důkazy nejsou moje silná stránka. Ale myslím, že vzhledem k tomu že jsou 3 pokusy tak všichni algebru nějak umlátí a i kdyby ne, je za ní jenom 5 kreditů, takže se dá i bez ní vyžít.

Angličtina: Při rozřazovacím testu jsem se dostal do nejlepší skupiny angličtiny. Ze začátku mě to dost zaskočilo, protože většina lidí v mé skupině mělo nějaký mezinárodní certifikát a mluvili líp něž já. Měli jsme ale výbornou profesorku Procházkovou, která nám vše dokázala vysvětlit a pomoci nám. K předmětu byly totiž velmi špatně připraveny materiály. Většinou nějaký odborný článek nalezený někde na internetu, vytržený z kontextu a na něj napasováné nějaké cvičení. V první půlce semestru se dělaly články ekonomického zaměření, což padlo úplně mimo nás, protože jsme většinou ani nevěděli, co ty ekonomické termíny znamenají v češtině. Naštěstí se toho naše profesorka dobře zhostila, nezabíhala zbytečně do detailů a vybrala jenom ty slovíčka, které jsou skutečně potřeba. V druhé polovině už to byly články technického rázu, což už nás bavilo, protože jsme tomu částečně rozuměli. V opakovací hodině nás paní profesorka výtečně připravila na nadcházející zápočtový test a zápočet pak dostal každý z naší skupiny.

Tělocvik: Co dodat, tohle je asi na každé škole stejné, musím ocenit velmi bohatý výběr sportů, já si vybral plavání a opravdu jsem se naučil základní plavecké styly i si zablbnul ve vodě…

To by tak bylo k předmětům v tomto semestru, v dalším semestru mě čekají tyto předměty: Tělesná výchova, Anglický jazyk 2-2, Tvorba elektronické dokumentace, Právní aspekty podnikání, Objektové modelování, Programování v jazyku Java, Struktura a architektura počítačů, Technologie pro web a multimedia. To vypadá zajímavě, co myslíte?

V dalším ročníku budu zařazen do jednoho s oborů podle svého výběru: Softwarové inženýrství, Web a multimedia nebo Manažerská informatika. Výběr předmětů je také zajímavý více v oficiálních studijních plánech .

Nyní se podívám i na jiné než čistě akademické aspekty studia: Především bych chtěl vyzdvihnout, že všechny materiály pro tento semestr byly k dispozici na webu v elektronické podobě. Nemusel jsem si kupovat jediná skripta. Když už jsme u těch financí, dostal jsem také slušné ubytovací stipendium, jelikož nebydlím v Praze a také dostanu prospěchové stipendium a to jsem se ani moc nenadřel. Kolej lze prý také sehnat docela v pohodě za cenu od 2000 za měsíc, takže náklady na studium jsou celkem v pohodě.

FEL má prostory na Dejvické a na Karlově náměstí. Prostory na Dejvické jsou velmi dobře vybaveny, samotná budova nic moc, ale posluchárny jsou moderní, všude projektory, zásuvky, pohodlné sedačky. Je zde spousta počítačových laboratoří s velmi výkonným hardwarem, po celém FELu je pro studenty zdarma rychlé Wi-Fi připojení k internetu. Na Dejvicích je taky moderní menza s výběrem okolo 7mi jídel, jídlo stojí okolo 30ti korun. Areál na Karlově náměstí je trošku „historičtější“, co se ale týká počítačového vybavení nebo bufetu tak všechno v normě.

Abych jenom pořád nechválil, uvedu i věci, co mě na FEL STM vadí. Především absence seznamovacího kurzu na začátku. To je myslím skvělá věc, která uvede středoškoláky do vysokoškolského života, proběhne i zápis a student získá nějaké ty kamarády. Na FELu je to trochu kompenzováno tím, že první semestr byl rozvrh automaticky generovaný a tedy jsem chodil se stejnými 30ti lidmi na stejná cvičení – o kamarády nebyla nouze. S tím ale souvisí další nevýhoda – ten automaticky generovaný rozvrh. Do STM vzali moc studentů, takže nejsou prostory a musí se učit od půl osmé ráno do půl osmé večer. To ranní vstávání, večerní ponocování nebo naopak velké „díry“ v rozvrhu byly děsné…Ale od tohoto rozvrhu si již sestavujeme rozvrh sami takže všechno bude OK. No a nakonec klasický nešvar FELu – minimum holek. I když blýská se trochu na lepší časy, STM je pro holky přitažlivější, protože se tu dá studovat třeba Počítačová grafika. Já jsem měl v kruhu 3 holky, což docela šlo. Navíc tyhle holky byly z nás nejpilnější, neflákaly to jako my a mají ještě lepší studijní výsledky než většina kluků. Takže holky, pojďte na STM, budete tu opečovávané! :)

Na závěr bych FEL porovnal s jeho největšími pražskými konkurenty – Matfyzem a Ekonomkou. Mám kámoše na obou školách a tak mám určitý, byť velmi subjektivní názor. Na Matfyzu to je prostě nářez. Musíte se učit tuny definic, pohybovat se v abstraktních výšinách, na počítač si vůbec nesáhnete, když už se programuje tak na papír. Jste rádi, že dáte zkoušku na třetí pokus. Takovou školu bych studovat nechtěl. Sie když patříte k nejlepším, můžete pak dělat co chcete, ale patřit k nejlepším na Matfyzu je hodně těžké a průměrný student si chce také užívat studentského života, ne?

Ekonomka je zas druhý extrém. Informatika je tam tak půl napůl s ekonomií, musíte se učit pro mě zbytečné zákony a paragrafy. Programování a matika se tam berou dost povrchně, znalosti z ekonomky podle mě úplně nestačí na povolání špičkového programátora. Můj názor ekonomku tedy zůstává „nejtěžší gympl v Praze“, pokud se chcete flákat a vaše vysněné povolání je manager přes IT, jděte na ekonomku. Mě by to nebavilo.

FEL STM podle mě představuje rozumný kompromis mezi Matfyzem a ekonomkou. Tolik se nenadřete, ale zároveň se dozvíte zajímavé věci, učení vás bude bavit a získané znalosti zúročíte. Výuka je zaměřena prakticky a za použití nejmodernějších technologií. Elektrotechniky je jenom nezbytné minimum a počítačové předměty jsou velmi kvalitní a připraví vás na okamžitý vstup do praxe. Rozhodně tedy můžu studentům zajímajících se o informatiku FEL STM jenom doporučit. Pokračování po dalším semestru :)