Saturday, June 23, 2007

Druhý semestr na STM - suma sumárum

Právě jsem úspěšně zakončil 2.semestr bakalářského programu Softwarové technologie a management na ČVUT Fakultě elektrotechnické . Především zájemcům o tento studijní program chci podrobně tento semestr v tomto článku popsat a zhodnotit. Začnu u jednotlivých předmětů:

Technologie pro web a multimedia: Myslel jsem, že když už tolik let dělám webové stránky, že mi tento předmět nemůže nic nového přinést. Byl jsem příjemně překvapen. Naučil jsem se, jak psát stránky validní, accesibilní a přístupné pro internetové vyhledávače. Dokonce i v HTML jsem se naučil některé nové tagy a poznal krásy formátování jenom za pomoci CSS. Předmět nebyl těžký, byl velmi prakticky zaměřený a kromě několika lehkých testů stačilo udělat jako semestrálku validní HTML stránku, která bude splňovat tato kritéria . Předmět mě konečně dokopal k profesionalizaci mých osobních stránek, mojí semestrálku můžete vidět na webu destil.cz .

Struktura a architektura počítačů: Tohoto předmětu jsem se bál, protože nejsem žádný odborník na hardware a myslel jsem, že se bude jednat o Elektrotechniku pro informatiky 2. Opět jsem byl příjemně překvapen. Zajímali jsme se o číslicový návrh logických obvodů, jak realizovat logické operace pomocí hradel. To samo o sobě zajímavé není, ale nabyté zkušenosti jsme měli možnost ihned otestovat v laboratoři. Obvod jsme nejdřív navrhli v programu Xilinx a pak nahráli do malého přípravku, který měl tlačítka a diody. Velmi nás to bavilo, tak jsme s kamarádem předmětu zasvětili i trochu volného času a navrhli jenom pomocí obvodů malou hru Ping pong pro dva hráče, kde jezdí diodky tam a zpátky a hráč musí "odpálit" blikání správným stisknutí tlačítka. Jezdění se zrychluje a ještě jsme zobrazovali score na sedmisegmentovém displeji. Bylo velmi poučné se dozvědět i něco o tom, jak to v počítači funguje na nižší úrovni, že počítač není krabice plná magie :)

V druhé části semestru jsme brali počítání v různých číselných soustavách, což by měla být základní znalost každého dobrého informatika. Na laboratořích jsme programovali v Assembleru, což bylo také zajímavé. Assemble se dost podobá vyšším programovacím jazykům a přitom jsme měli přehled, co se děje v procesoru. Psali jsme různé prográmky co většinou zobrazovaly něco na displeji a rovnou program zkoušeli na reálném přípravku. Předmět byl docela lehký, protože na cvičeních se snadno daly získat body za aktivitu. Za laboratorní úlohy a písemky byly další body a nakonec to dopadlo tak, že jsem na zkoušku vůbec nemusel a měl jedničku už ze semestru.

Programování v jazyku Java: Bylo trochu škoda, že laboratorní cvičení bylo jenom jednou za 14 dní. Zvlášť pro ty, kteří viděli Javu poprvé mohlo být těžké to všechno pochopit. Mě osobně ale předmět bavil ze všech nejvíc. Probíraly se především velmi praktické věci v Javě – GUI, práce se sítí, vlákna a objektový přístup. Cvičení probíhala tak, že cvičící psal kód nějakého uceleného programu (slovník, hra Life, jednoduché malování, jednoduchý webový prohlížeč), my to psali s ním a on vše komentoval, proč a jak to tak píše. Tento přístup se mi zdál hodně dobrý, hodně jsem se toho naučil. Na programy napsané ve škole navazovaly domácí úkoly, které nám pomohly upevnit získané znalosti. K zápočtu byla ještě potřeba semestrálka – mohli jsme jí dělat ve dvojici a pustili se do většího programu – hře Bomberman po síti. Při psaní semestrálky jsem se toho naučil asi nejvíc. Ve zkouškovém se psala písemka, která byla docela těžká, ale díky dostatku bodů ze semestru ztráta bodů ani moc nevadila.

Objektové modelování: Na tento předmět jsem se těšil, ale naopak jsem byl zklamán. Byl velmi chaoticky organizován a místo učení objektového přístupu a popis problémů pomocí UML diagramů před nás byl postaven pekelný program Daskalos. Tento program byl vyvinut fakultou a je určen jenom pro studiní účely. Má umožňovat objektový návrh systému a automatické generování UML diagramu. Je ale neskutečně chybový a ne-blbuvzdorný. Pokud student zkoušel v Daskalu pracovat metodou pokus-omyl, se zlou se potázal, jeho snažení většinou skončilo zničením dosavadní práce. Vedlo to proto k paranoidímu zálohování každé změny. Navíc se pro popis metod objektů používal jazyk Smalltalk. Neexistuje k němu žádná pořádná dokumentace, pochopit jeho syntaxi byl opravdu boj. Ani přednášky nám moc nepomohly, přednáška o Smalltalku byla až na konci semestru! Cvičení byla většinou konzultační ohledně našich semestrálek, nic moc nám cvičící s Daskalem neporadili. Naštěstí bodové hodnocení bylo nastaveno mírně a na konci se ještě psal primitivní test, takže získat dobrou známku nebyl problém. Jenom mě štve, že mi tento předmět skoro vůbec nic nedal.

Právní aspekty podnikání: Tento předmět byl také trochu strašák – žádná cvičení, jenom přednášky a pak zkouška. Z takové nudné věci jako právo se ale nakonec vyklubala docela zábavná záležitost, hlavně díky osobě přednášejícího – pana Šejnosty. Je to vždy optimistický a vtipem sršící právník, který jinak nudné zákony prokládal příklady ze své právnické praxe a scénkami přímo se studenty. Často dokázal rozesmát celou posluchárnu. Na zkoušce se psal docela obsáhlý test, z něhož 80% otázek bylo zveřejněno předem. Následovala ústní zkouška, která byla moje nejvtipnější zkouška na FELu. Ten, kdo měl odvahu a šel bojovat o lepší známku, měl to v kapse. Ukázka jedné ústní zkoušky:

Šejnost: Chcete tu dvojku?
Keymaster: Ne
Šejnost: Tak mi tedy řeknete, co je to veřejně prospěšná společnost
Keymaster: hmm.... mmm... to je ta společnost, která...
Šejnost: Ha! dostal jsem vás, nic takového neexistuje, právě jsem si to vymyslel!
Keymaster: No vy jste mě nenechal domluvit, ja jsem chtěl říct že to je společnost která neexistuje
Všichni vybuchli smíchy
Asistentka: Tak teď vás dostal...
Šejnost: Za jedna.

Tvorba elektronické dokumentace: V tomto předmětu jsme se měli učit, jak psát odborné práce v programu OpenOffice. Vtipné bylo, že byl vyučován katedrou Elektrických pohonů a trakce, která asi na FELu už nemá co učit. Museli jsme přednášet dvě prezentace a zpracovat dva odborné články. Bylo toho zbytečně moc, klidně by stačil jeden článek a prezentace. Moc jsme se toho nenaučili, předmět byl spíš na obtíž, do prezentací a článků jsme museli násilně vkládat povinné objekty jako grafy, tabulky, vzorce a grafiku a to nám zabralo dost volného času. Ale zase kdo vše odevzdal a odprezentoval, neměl s jedničkou problém.

Bezpečnost v elektrotechnice: Tento předmět byl ryze formální a archaický. Vedení si myslí, že každý student elektrotechniky by měl absolvovat vyhlášku 50. Podle mě to je pro nás zbytečné, protože nikdy žádné zásuvky zapojovat nebudeme a největší napětí, se kterým se setkáme bude ve zdroji počítače. Naštěstí to bylo jenom pár cvičení a dostal to každý, i když se na to vykašlal. Jsem tedy teď Osoba poučená podle vyhlášky 50 :)

Anglický jazyk 2-2: V letním semestru jsem absolvoval nejvyšší úroveň angličtiny, která se na FELu dá studovat. Bylo to dost podobné minulému semestru, nekvalitní materiály, ale kvalitní cvičící. Spousta docela použitelných odborných slovíček a gramatika na úrovni FCE. Celkem lehce jsem angličtinou proplul a mám ji už na celé studium odškrtnutou...

Matematická logika: Nejtěžší předmět tohoto semestru. Cvičení byla jenom jednou za 14 dní, nešlo nic získat ze semestru, šlo se rovnou na zkoušku. Na předmět jsem celý semestr kašlal, ale byl jsem překvapen že na cvičeních alespoň tuším, oč jde (narozdíl od algebry z minulého semestru). Látka nebyla tak těžká a my měli dobrou cvičící. Na zkoušku jsem se učil asi týden a vše v pohodě pochopil. Nestačilo ale pochopit jenom příklady a matematické pojmy. Logika je celá o odvozování a definování a v písemce záleželo doslova na každém písmenku. Snažil jsem se většinou definice popisovat vlastními slovy a to mi moc neprocházelo. Zkoušku na první pokus neudělalo přes 50% studentů, já jsem s odřenýma ušima dostal dvojku. Podle mě ale předmět nakonec dopadne výrazně lépe než algebra.

Když bych to měl nějak dát dohromady tak tenhle semestr byl lehčí než ten minulý. Ubylo neinformatických předmětů, často jsme se učili velmi praktické věci. Na přednášky jsem sice chodil, ale s kamarády jsme si koupili switch a většinou se to zvrhlo v malou LAN party :) V tomto semestru už jsme si mohli sestavovat vlastní rozvrh, takže jsem mohl chodit do školy jenom pondělí až středa. Opravili nám před FELem minigolf, který jsme často chodili někdy i místo přednášek zadarmo hrát. Prostě jsem se nějak výrazně nenadřel a zkouškové dopadlo tak, že mám nárok na druhé největší stipendium. No není ta vysoká škola pohoda?