Tuesday, February 17, 2009

Patý semestr na STM – praktický a zábavný

Mám za sebou další semestr na ČVUT FEL STM – byl ve znamení praktických pokročilých předmětů, zahájení práce na bakalářce a objevení skvělého International Student's Clubu. Nastal také posun v přípravě nových programů – Fakulty Informatiky a Otevřené Informatiky na FELu. Tak jdeme na to.

V tomto semestru už se hodně projevily konkrétní zájmy jednotlivých studentů. Máme už poměrně velkou volnost ve výběru předmětů, tak spoustu mých kamarádů studovalo hodně odlišných předměty. To je ale určitě dobře, každý by měl dělat hlavně to, co ho baví.

Povinný předmět byl Semestrální projekt. Tady trochu selhala organizace, nikdo nám o tom nic neřekl. Chtělo by to třeba jednu přednášku o bakalářkách a tomto projektu. Ale poradili jsme si a informace zjistili sami. Většina z nás už si v září našla vedoucího práce pro bakalářku a zvolila si téma. Tento projekt jsme pak pojali jako zárodek bakalářky. Většina mých kamarádů nemusela ani nic dělat a dostala kredity zadarmo s tím, že bakalářku budou dělat příští semestr. Já jsem u svého vedoucího musel vypracovat podrobné zadání a analýzu bakalářky jako přehledný dokument. Takže docela pohoda, bavilo mě to.

Další povinný předmět z oboru Softwarové inženýrství se vlastně skládal ze dvou předmětů – Řízení SW projektů a Realizace programových systémů. Předměty měli společné dvojcvičení a přednášky oddělené. Měli jsme pracovat na softwarovém projektu, který na rozdíl od předmětu z třetího semestru měl mít funkční výstup. V týmech nás bylo docela dost, takže se nikdo extra nenadřel. Náš tým měl za úkol kontrolovat kód jakéhosi ovladače na bezdrátovou kartu pro Linux. Bylo nás hodně, tak jsme se rozdělili na „management" a „programátory". Já jako příslušník managementu jsem kódu moc nerozuměl, ale stačilo, abych vytvořil a přednesl pár prezentací. Zkoušky pak byly dvě, oboje z teorie, která je v tomto předmětu celkem intuitivní a dá se dobře naučit. Těmto předmětům by se dalo přezdívat „důl na kredity", měli jsme dokonce možnost nechat si uznat projekt tvořený v tomto předmětu jako Semestrální projekt (viz výše).

Dál budu psát o povinně-volitelném předmětu Tvorba mobilních aplikací. Byl to snad nejzajímavěji pojatý předmět, co jsem kdy studoval. Probíhal totiž formou hry. Na začátku jsme se rozdělili na týmy po 7 mi lidech. Každý měl na starosti jednu mobilní aplikaci. A byly to aplikace vskutku zajímavé – GPS navigátor, interaktivní čtečka QR kódů, rozpoznávání obrazců nakreslených v prostoru Wii ovladačem, zpracování infračervených signálů, rozpoznávání zvuků mobilním telefonem, Bluetooth lokalizátor a skládačka fragmentů obrázků stažených z internetu. Cvičení byla víceméně konzultační a pro testování našich aplikací. Bylo na nás, jakou platformu a provedení si zvolíme (záviselo to především na telefonu, který každý vlastnil). No a v zápočtovém týdnu proběhla velká hra. Běhali jsme s mobily po škole po připravených stanovištích a soutěžili s ostatními týmy. Klíčem k úspěchu byla daná mobilní aplikace – jak byla rychlá, jestli byla bez chyb, jestli měla intuitivní uživatelské rozhraní. Výsledky ve hře potom ovlivňovaly hodnocení studenta. Zkouška byla nepovinná ústní a když člověk překonal strach a přišel, mohl si známku jenom vylepšit.

No a nyní ke strašáku tohoto semestru – Administrace webového serveru. Předmět vypadal vskutku zajímavě – naučím se jak spravovat webový server Apache. Předmět ale byl mnohem těžší, než jsem si myslel. Cvičení byla ryze praktická – vždy jsme přišli k rozbitému webovému serveru, museli jsme ho spravit a potom vykonat sadu konfiguračních úkolů. Pro linuxové guru to nebyl problém ale já s linuxem zas takový kamarád nebyl, tak jsem pár prvních cvičení zápasil s banalitami jako jak kopírovat text z Firefoxu do mceditu a zpátky. Pak už mi to trochu uteklo a každé cvičení jsem stihnul jenom pár prvních úkolů. Dělala se semestrálka ve formě wiki článku týkající se předmětu a bylo nám nabídnuto, že jí můžeme i prezentovat a pak dostaneme body navíc. Ač jsem o to prosil cvičícího jednou osobně a dvakrát mailem, prezentace mi nebyla umožněna. Zkouška probíhala stejně jako cvičení – rozbitý server, úkoly, 3 hodiny. Pak byla ještě písemka z teorie a pouze a pouze na součtu z praxe a teorie záviselo hodnocení. Učil jsem se skutečně hodně, rozjel jsem si server na svém linuxu gOS, chodil jsem i do školy kde jsem si to zkoušel na místním Gentoo Linuxu. Ale z prvního termínu zkoušky jsem dostal za E, což jsem nemohl přijmout. Zasekl jsem se na problému, kde byly úmyslně špatná práva na přístup k adresáři o dvě úrovně výše než psala chybová hláška. A na tomto problému závisely i další úkoly. Strávil jsem další 4 dny Apachem a nyní můžu říct, že umím vcelku obstojně nakonfigurovat Apache server. Druhý termín mě ale opět zklamal. Vše jsem nastavil a fungovalo mi to v prohlížeči. Hodnocení ale neprováděl člověk ale automatický skript. Ten měl v sobě chyby a za skoro funkční konfiguraci mi přidělil polovinu bodů. Po teoretickém testu jsem se domáhal spravedlnosti u cvičícího, který toho evidentně měl po celém dnu dost. Moje připomínky ale uznal a dostal jsem se alespoň na známku C. Suma sumárum: V tomto předmětu jsem se naučil hodně, ale organizace nebyla zvládnutá a spoléhání na strojové hodnocení tak komplexní záležitosti jako je nastavení serveru není dobrý nápad.

Tento semestr byl pro mě také hodně humanitní, chtěl jsem si to už odbýt. Historie 1 byla pohodička kde stačilo vytvořit jednoduchou prezentaci a když jsem poslouchal, dozvěděl jsem se zajímavé kapitoly z historie 20.století. Etika byl zajímavý předmět vedený římskokatolickým knězem. Na cvičení jsem pouze poslouchal, neškodilo by víc aktivity přenést na studenty. Hodina se potom většinou zvrhla na diskuzi všichni proti cvičícímu na téma Potraty/Eutanázie/Konzumní sex :-) Ale i přesto dokázal pan Slámečka chytře oponovat. Jako tělocvik jsem si tento semestr dal Lezení na stěně a poté, co jsem přemohl počáteční strach z výšek, mě to velmi bavilo.

Poslední předmět o kterém budu psát je Rétorika, což byl mimořádně povedený humanitní předmět. Byl o tom, co jsme se nikdy na střední neučili a byla to chyba – o lidské komunikaci. Také o sebeprezentaci a pochopení gest a jiné neverbální komunikace. A vynikající paní Pinková to dokázala pojmout jednoduchými hrami mezi námi studenty, kde jsme přímo na sobě zkoumali různá gesta a prováděli různé hlasové rozcvičky, úpravy dýchání atd. Bylo to velmi vtipné a poučné. Každý také několikrát během semestru musel přednášet před publikem na zvolené téma, což bylo velmi přínosné, zvlášť když následovala diskuze o přednostech a nedostatcích dané prezentace. Překvapilo mě, že se paní Pinková nebála i ožehavých témat a např. na hodině před Vánoci nám vysvětlila (a předvedla!) některé ženské a mužské neverbální signály sloužících obvykle ke svádění opačného pohlaví. Prostě předmět jak má být :-)

Ještě něco málo o tom, jak se to vyvíjí s Fakultou informatiky. Ta získává reálnější obrys, konečně je rozhodnuto o prostorách, FI bude mít pronajaté patro v krásné nové budově Národní technické knihovny. FI má nový web, ale stejně pořád fakulta není schválena. Magisterský program určitě nebude a bakalářský bude schválen až v dubnu. V té době bude mít většina středoškoláků rozhodnuto a nová fakulta bude těžko shánět studenty. Věřím ale, že se počáteční zmatky zvládnou a FI bude jednička pro studium informatiky v Praze.

V současné době lépe vypadá program Otevřená Informatika na FELu, který už je kompletně schválený. Já na něj budu nastupovat na magistra. Je více hardwarově zaměřený, ale každý si tu najde svoje. Bohužel tento program je zde na úkor programu STM, který je v propagaci a i jinde zatlačován do pozadí. Neví se, jak dlouho tento program bude ještě přijímat nové studenty.

A svůj blogpost bych chtěl zakončit názorem na International Student's Club. Do tohoto semestru jsem o něm nevěděl a docela toho lituji. Myslím totiž, že členství v ISC dodá studiu tu správnou šťávu! Když jste členové, stanete se tzn. Buddies. Staráte se o mezinárodní studenty, kteří přijíždí na naší univerzitu. Já jsem si vybral dvě Američanky, které jsou hrozně super. Pomohl jsem jim s papírováním, provedl je po Praze a nyní už mě čeká jenom chodit s nimi na party a jezdit na výlety :-) Je to samozřejmě nepovinné, ale je to skvělá příležitost jak zlepšit angličtinu a poznat lidi z celého světa. Zrovna včera byla „Integration party" v pražském P.M. baru, kde jsem potkal spoustu lidí a ještě dostal večeři od ISC zadarmo :-)

1 comment:

  1. Some have already, or plan to complete follow-up surveys with their members, which 파라오카지노 is able to} provide high-quality comparative information on post-pandemic standing and its implications. However, a minimum of|no much less than} 4 longitudinal research exist that have playing knowledge collected previous to COVID-19 onset. All of those are well-positioned for additional follow-ups, although, aside from Leonard and colleagues, it's unclear whether these are deliberate. The investigation by Auer et al.[25▪], which targeted particularly on on-line sports bettors, reported behavioural knowledge from an internet operator. The other three longitudinal research [26,31▪,36▪] rely on self-report knowledge. In all cases, playing involvement was collected separately for every playing exercise, which is taken into account the best methodology .

    ReplyDelete