Friday, March 30, 2007

Žijeme v nejlepší době

Trochu jsem přemýšlel o současném životě v České republice, co všechno máme a o co byli lidé v minulosti ochuzeni. Pokusím se napsat malou úvahu na toto téma, protože si myslím, že dnešní doba je prostě super a málo lidí si to vůbec neuvědomuje a neoceňuje.

Začneme v samotném úsvitu člověka jako druhu – v pravěku. Tehdy se měl člověk asi vůbec nejhůř, celý den žil jenom proto, aby uspokojoval svoje primární potřeby. Musel pořád schánět jídlo, oheň a kdykoli ho mohlo zabít dravé zvíře nebo příslušník konkurenčního kmene.

Zajímavá etapa lidských dějin byla starověk. Lidé se naučili používat technologie a rozvíjet je. Vznikaly slavné civilizace jako Egypt, Řecko nebo Řím. Osobně nejzajímavější mi přišla athénská civilizace, která se velmi podobala naší civilizaci. Měli demokracii, propracovanou architekturu a podporovali vědecký výzkum. Dokonce již byli na pokraji veděckotechnologické revoluce, jeden filosof vynalezl parní stroj. Považoval to ale jenom za hračku. Škoda že tato civilizace byla obsazena Římany, kteří už jenom z řecké kultury čerpali a moc nového nepřinesli. Takový athénský občan měl velmi dobře, ALE nesměl být otrok. Otroctví je největším neduhem starověku a důvodem proč bych v té době nechtěl rozhodně žít.

Po starověku nastal středověk. Zkorumpovaná křesťanská církev překroutila ušlechtilé ideály křesťanství a zcela ovládla celý vyspělý svět, zabrzdila slibně nastartovaný vývoj a utlačovala běžné lidi. Lidé už nebyli otroci, ale nevolníci, což se tomu v leckterých ohledech dost podobalo. Dobře se měli jenom příslušníci šlechty a církve. V této době bych také nechtěl žít.

Středověk v českých zemích trval déle, než bylo nutné a pravé osvobození od Rakousko-uherské monarchie nastalo až po první světové válce. První republika byla slavná etapa českých dějin. Československo byl prosperující stát v rozpolcené Evropě. Naše strojírenství patřilo k evropské špičce. Jeden by si řekl, že tohle byla ta nejlepší doba. Já ale nesouhlasím. Republika měla i přes úspěchy dost problémů. Dobře se měla jenom skupina podnikatelů a řadoví dělníci byli více čí méně vykořisťováni. Z toho se odvíjely všechny problémy a rozvoj krajně pravicového i levicového hnutí, které vyústilo až v nástup nacismu...

Po druhé světové válce česká společnost udělala strašnou chybu – uvěřila slibům z Ruska, že skončí vykořisťování a všichni se budeme mít stejně dobře. Odmítli jsme velmi štědrou poválečnou pomoc od Spojených států a nechali si raději radit od našich východních sousedů. Na pořadu dne byla hrozba atomové války s nedozírnými následky. Základní myšlenka komunismu je velmi dobrá, ale ukázalo se, že v praxi nerealizovatelná. Měli jsme se sice všichni stejně, ale stejně špatně. Běžný člověk se v té době nijak nepředřel, ale právě v tom byl ten problém. Lidé svoji práci nedělali pořádně a a spolu s izolací od západní technologie jsme se dostali do velkého skluzu ve vývoji technologií i společnosti.

V devadesátých letech jsme si konečně vybojovali demokracii. Lidé byli nadšení a čekali zázraky. Nedostatek zkušeností a skluz ve vývoji z dob komunismu ale zapříčinil, že jsme hned do západní společnosti úplně nezapadli. Hodně lidí začalo podnikat, rozjíždět velké projekty a pak najednou zkrachovali a byli na dně. Ekonomika zatížená několika skandály a krachy spíše stagnovala.

Dnes je ale situace jiná. I v naší společnosti jsou samozřejmě problémy, můžeme se bát terorismu nebo třeba kyberzločinu. Ale oproti hrozbám, kterým lidé museli lidé čelit v minulosti je tohle zanedbatelné. Jsou mezi námi pořád lidé, kteří se mají opravdu špatně. Dovolím si ale tvrdit, že procento těchto lidí je v dnešní době nejmenší.
Trnitou, dlouhou ale poctivou cestou jsme se stali plnohodnotnými členy západní civilizace, srovnali jsme sociální a technologický krok se Západem, roste jak naše ekonomika tak naše životní úroveň. Lidé získali zkušenosti a začali konečně vydělávat peníze. Každý je teď skutečně svobodný, může cestovat a pořídit vše, co je na světovém trhu. I když lidé na politiky pořád nadávají a vždy budou, žijeme dnes ve státě, na který se můžeme spolehnout více než kdy jindy. Navíc je česká společnost celkem liberální, nezatížená náboženskými předsudky. Myslím si, že český člověk je mnohem svobodnější a spokojenější než řadový Američan.

Co z toho všeho plyne? Zkuste se občas zamyslet nad tím, co všechno lidstvo muselo vytrpět, aby se dostalo až sem. Kolik dobrých lidí muselo zemřít, kolik nadějných vynálezů a nápadů bylo navždy ztraceno. Zkuste se na svět usmát a doufejte, že budoucnost bude stále jenom lepší...